NAŠE PRVNÍ VÁNOCE NA BALI - TROCHU JINÁ REALITA

Milujeme Vánoce. 

Od jaktěživa. 

Celých 33 let jsme s mužem připravovali Vánoce a hlavně jsme se na ně těšili snad od konce října. Každé ráno nám hrály koledy. Ne ty klasické, ale ty modernější, od našich slavných zpěváků. Všimli jste si, že tento styl vánočních písní má své kouzlo? Jsou jako pohádka, mají svůj příběh. Já sama se vždycky při pečení cukroví krásně rozněžním.

Letos byly naše Vánoce jiné. Tak jiné, až to bolelo. Prostě jsme se nedokázali naladit na naše staré zvyklosti. 

V létě jsme dostali nabídku ve stylu: "A co se přestěhovat na Bali?" a my jsme nedokázali vymyslet, proč ne. Nějak jsme nenašli důvod. Děti už mají své rodiny a nám běží život. Už nejsme nejmladší.

Najednou jsem chtěla poznat, co má ještě pro mě můj život přichystáno, co ještě můžu objevit. Co můžu prožít a zažít. Než dojdou síly a dech. 

A tak jsme se 12. září objevili na Bali se dvěma kufry. Nic víc. Jen ty dva kufry. Od té doby jsme tu. Nevěděli jsme kam letíme, jen jsme věděli, že to chceme. První tři dny jsem měla pocit, že jsem se ocitla někde o sto let zpět. Fotkám z internetu se tento svět nepodobal ani v nejmenším. Všude nával, motorky, chaos. Neutěšený stav. Žádná rýžová pole a krásné domečky. Spousta špíny, šílený provoz a nepořádek.

Nevěřila jsem vlastním očím. Tři dny jsem měla pocit totálního zmaru. Potom mi to došlo. Já jsem zvolila tento směr, já se musím přizpůsobit! Najednou to udělalo v mém životě "cvak" a už nebylo potřeba řešit to, co jsem viděla na začátku.

Přicházely Vánoce a Advent byl pro mě jako sen, do kterého nechci vstoupit. Bez naší zimy tak neosobní a jakoby se tyto dvě reality ani nechtěly potkat. Balijské léto s naší českou zimou v jeden jediný okamžik. I tady jsme to přijali, jen jsme nešíleli tak jako u nás v Čechách.

Ozdobili jsme strom u bazénu naší vily ozdobami, které ani u nás v Sapě nikdo nechce, jak jsou kýčovité. Ale tady na Bali udělaly službu. Všechno bylo jiné. 

Zjistili jsem, že i tady je potřeba opustit implementaci českého vnímání do místní reality, ale pěkně se jí přizpůsobit, protože bramborový salát je v tomto podnebí opravdová vražda 😀😀

Máme za sebou první balijské Vánoce a vlastně nevíme, jaké budou ty příští. Už teď vím, že to byla přímá konfrontace našich návyků s novými možnostmi a situacemi. Bylo to zvláštní a byla a je to naše volba.

Jsem šťastná, že je začátek roku 2020 a já se tetelím nad tím, co všechno se může stát, přihodit a co můžeme objevit v tomto krásném čase, který je podle mé kolegyně Hanky Mokré čas sklizně. A že je co sklízet, to mi věřte:)



Přeji vám krásný rok 2020, ať je plný lásky a pohody 
a ať je vaše sklizeň obrovsky naplněná hojností.


Pro ispiraci koukněte na krátké video :)



Pokud se vám líbilo, staňte se odběrateli mého YouTube kanálu, stačí jen kliknout:






Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Je OSOBNÍ ROZVOJ jako hrozba a proč o něj nikdo nemá zájem?